LOGOUT / OK1ZXS

Konvolut harampádí

Regál 1 Většinu svého života se vrtám v počítačích. Ano, zní to jako přiznání z nějaké skupiny anonymních závisláků, ale je to prostě tak a vůbec se za to nestydím. Počítač je dle mého jeden z nejlepších vynálezů lidstva a ani jako skoro čtyřicátník si neumím představit, čemu bych se v životě věnoval, narodit se do éry bez počítačů.

Mým prvním počítačem byl Didaktik Gama, který jsem dostal někdy v závěru roku 1995, to mi bylo čerstvě dvanáct let. Svět byl tou dobou už o světelné roky dál, ale mně to vůbec nevadilo. Po dvou letech Didaktik na mém stole nahradilo písíčko s procesorem 286 a z něj jsem se do roku 2001 postupně proupgradoval až na tehdejší mainstream, jen abych zjistil, že mě ta honba za stále novějším a rychlejším hardwarem vůbec nebaví. Začal jsem se proto věnovat počítačům starým a nemainstramovým.

Regál 2Ty se nejdříve sháněly velice dobře, začátkem století byl každý počítač, na kterém neběžely Windows XP, považován za šrot. Byly jich plné sběrné dvory, lidé je dávali za odnos či nechávali stát u popelnic. Tak se stalo, že jsem jich za dvacet let bez jakéhokoliv systému nahromadil dva plné regály, část půdních prostor menšího rodinného domku a několik úložných prostorů různě po bytě. Přitom času věnovat se jim je stále méně a méně.

V průběhu roku 2019 jsem se rozhodl s tím něco dělat. Stanovil jsem si, co chci sbírat a co je jen zbytná stafáž - hardware, který mám jen proto, že jsem nechtěl, aby skončil ve šrotu. Od ledna 2020 se snažím hardware první skupiny uvést do co možná nejlepšího funkčního stavu - není toho málo, co bude zapotřebí udělat: vyměnit kondenzátory, doplnit paměť kde to jen jde, vyměnit staré a často selhávající disky za novější - je toho na měsíce či roky práce. Přebytkový hardware druhé skupiny také zprovozňuju, ale následně jej prodávám a za utržené peníze pořizuju zase nové přírůstky do skupiny první. Koloběh nikdy neskončí.

Dá se tak říct, že po těch mnoha letech jsem opět na začátku. Je nesmírně příjemné a motivující, i když už teď vidím v poměrně jasných obrysech, kolik času a peněz bude stát, přiblížit se ke stavu, k němuž bych se přiblížit chtěl. Ale od toho jsou koníčky, ne? Abych se stavem sbírky mohl trochu pochlubit, založil jsem tuto stránku.


Počítače strýčka Cliva (a kompatibilní)

sir Clive SinclairLidé vám prý řeknou více, když s nimi nesouhlasíte. Obvykle k vyvolání vlny nesouhlasu stačí na nějaké osmibitové počítačové akci nahlas říct, že nejlepší osmibity jsou ty s logem Sinclair. To se pak často dozvíte i věci, které jste vědět nepotřebovali. Lidé s tím ale klidně mohou nesouhlasit, nicméně je to tak vše, co se s tím dá dělat.

Sir Clive Marles Sinclair, ještě v době kdy nebyl sir, přinesl světu počítač s cenovkou nižší než sto liber. Jeho ZX 80 stálo 99.95 GBP (jako stavebnice jen 79.95 GBP) v době, kdy nejlevnější konkurence začínala na dvoj až trojnásobku této částky a není se tak co divit, že bylo - stejně jako navazující modely ZX 81 a ZX Spectrum - nesmírně populární.

Britské počítače značky Sinclair započaly další kolo mikropočítačové revoluce, kterou o půl dekády dříve nastartoval Altair 8800 a Apple I. Vzhledem k tomu, že nepoužívaly žádné speciální programovatelné grafické, zvukové ani periferiální čipy a vše se na nich realizovalo jen prostřednictvím procesoru Z80, bylo programování pro ně rychle osvojitelné. Tisíce budoucích programátorů s jejich pomocí nabraly své první zkušenosti.

Dalším důsledkem relativně jednoduchého návrhu počítačů byla výroba jejich klonů. Žádný jiný osmibit se nevyráběl na tolika místech, v tolika různých provedeních, jako počítače s nálepkou „Sinclair ZX Spectrum kompatibilní“. Jen v Sovětském svazu a následně post-sovětském Rusku to byly desítky a desítky různých modelů, s různými vylepšeními. Tyto neoficiální/nelegální klony, za něž samozřejmě Sinclair nedostal ani penny, přežili původní počítač i původní značku o desítky let. Jedním z nich byl i Didaktik Gama, můj první počítač.

Sinclair, jeho počítače a jejích klony mě provází celým životem. Získal jsem díky nim spoustu přátel a kamarádů, hodně znalostí a ještě více zážitků. V mém konvolutu harampádí tak budou navždy představovat naprosto stěžejní část.

Co od strýčka Cliva už mám ve sbírce?

PočítačeSinclair ZX 81Sinclair ZX SpectrumSinclair
ZX Spectrum+
Sinclair
ZX Spectrum 128
Sinclair
ZX Spectrum +2
Sinclair
ZX Spectrum +2
Sinclair
ZX Spectrum +2A
Sinclair
ZX Spectrum +3
Science of Cambridge Z88Didaktik Gama (černý)Didaktik Gama (šedý)Didaktik Gama (šedý)
Didaktik Gama (šedý)Didaktik MSpeccy 2010ZX Evolution
PeriferieMB-02+divIDE 57cdivIDE 57bdivIDE 57c (stavebnice)
divMMC
SinDiKAT edition
D80+D40BDelta DiskK-Mouse Interface
SIF + WiFiInterface UR4

Pánové Jobs a Wozniak uvádějí

S. Wozniak a S. JobsKdyž se řekne Apple, každému většinou v mysli naskočí designové počítače, tablety a mobily. Jenže to je jen veskrze moderní podoba této společnosti, kdysi existoval Apple úplně jiný, to se ještě jmenoval Apple Computer Inc. a jedním z jeho sloganů bylo, že nejvyšším stupněm geniality je jednoduchost.

Nebyla to ale jednoduchost omezující rozšiřitelnost, nebylo to upřednostňování vzhledu před funkcí. Ztělesněním tohoto sloganu totiž byly počítače Apple I a Apple II, které byly produktem brilantních technických schopností Steva Wozniaka a smyslu pro detail Steva Jobse a které posunuly mikropočítačovou revoluci z počátečního stádia velkých krabic se spoustou blikajících kontrolek a přepínačů na předním panelu k něčemu, co jste opravdu chtěli mít doma.

Nic však netrvá věčně. Prvním odklonem od této filosofie byl už původní Macintosh v roce 1984. Ten nenesl z Wozniakova rukopisu vůbec nic, neměl skoro žádné porty, vůbec žádné rozšiřující sloty a byl integrován s mrňavým monitorem. Dnes se u něj vyzdvihuje zejména jedno z prvních produkčních nasazení grafického uživatelského rozhraní, tehdy to ale nebyl příliš úspěšný počítač a hlavním zdrojem příjmů společnosti byly ještě dlouhé roky počítače původní modelové řady.

Po odchodu Steva Jobse a uvedení Macintoshe II se alespoň částečně wozniakovské hodnoty otevřenosti a rozšiřitelnosti vrátily a platforma Mac se konečně pořádně rozjela. Tržní podíl na přelomu osmdesátých a devadesátých let stoupal, v polovině devadesátých let pak přichází použití RISCových procesorů PowerPC. Oč zajímavější technologie přicházely na straně hardware, o to více však bylo patrné zastarávání na straně software.

Mac OS sice byl uživatelsky přívětivý a naučit se s ním pracovat trvalo výrazně kratší dobu, než u systémů konkurenčních, uvnitř to ale byl i v roce 1995 stále tentýž software, jako v roce 1985 a to bylo zdroji nejrůznější nestability. Apple nedobrou situaci vyřešil akvizicí NeXTu a dosazením Jobse zpět do vedoucí pozice, na trh dorazil Mac OS X a počítače s nakousnutým jablkem se výrazně proměnily - směrem, který mi byl více a více cizí.

V mém konvolutu tedy nenajdete to, čím se rádi chlubí ostatní sběratelé jablečných počítačů. Stroje jako Macintosh, iMac G4 (lampička) nebo PowerMac G4 Cube jsou totiž dle mého primárně určené na efekt a nepřijdou ani zdaleka tak zajímavé, jako stroje z osmdesátých a počátku devadesátých let - jako třeba pizzaboxový Macintosh LC, první generace PowerMacintoshe nebo Wozův opus magnum: Apple IIGS. Nabídka Apple mě zcela přestala zajímat zhruba v době, kdy bylo z názvu vypuštěno slovo "Computer" tj. kolem roku 2007. Z dekády předtím si chci ponechat jen technicky zajímavější profesionální stroje (PowerMac G5, G4, G3...) a stroje přelomové (původní iMac G3). Apple pro mě totiž jsou hlavně roky 1977-1997. V tomto smyslu plánuju i více reorganizovat svoji sbírku.

Co jablečného už mám ve sbírce?

Apple IIGSMacintosh IIc?Macintosh LC475Macintosh Quadra 700
PowerMacintosh 6100PowerMacintosh 7100PowerMacintosh 7300PowerMacintosh 7600
PowerMacintosh 9600PowerMac G3 (desktop)iMac G3 (original)iMac G3 (slot-load)
PowerMac G4PowerMac G5Xserve G5XServe Xeon
PowerBook G3 (Pismo)iBook G4 12"PowerBook G4 12"PowerBook G4 15"
MacMini G4MacMini G4 MacMini G4MacMini Core Duo
Newton MessagePad 120Pravetz 8APowerComputing
PowerWave 604
Briel Computers Replica 1

Počítače na práci

Počítače na práciNikdy jsem nebyl počítačový hráč. Proto mě nikdy nezajímaly stroje, které už od počátku svého návrhu byly směřovány k hraní her. Konzole šly mimo mě úplně, ale i všechny osmibity, které měly hardwarové sprajty a později počítače s herními akcelerátory. Zato pracovní stanice a servery, to je moje.

Pracovní stanice a ty tu s námi už jsou celých šedesát let. Původně se jednalo o jednodušší a levnější alternativu k víceuživatelskému mainframe, když ale svět ovládly mikropočítače se svými pár kilobajty RAM a pomalými osmibitovými procesory, počítače typu workstation k nim vytvořily hi-end protipól. Zatím co běžné mikropočítače se nehodily ani k tomu, aby se na nich dal hrát Star Trek (jak na jejich adresu zaznělo v dobové literatuře - do těch pár kilobajtů se totiž nedal vygenerovat solidní zajímavý vesmír), pracovní stanice brzy nabídly uživateli to, co o dekádu dříve uměly jen sálové počítače: megabajty RAM, rychlé pevné disky, multitasking, Unix. To vše přitom ve formátu, který se vešel nad či pod stůl.

Pracovní stanice a servery jsou také to správné místo, kde mohu naléz exempláře víceprocesorových systémů. Jednou z vlastností počítačů založených na von Neumanově architektuře totiž je, že programové instrukce se vykonávají sekvenčně, jedna po druhé. Počítač tedy v jednom okamžiku vždy dělá jen jednu věc. Můžeme sice u komplexnějších úloh a dostatečně výkonných počítačů vzbudit zdání, že se toho najednou děje víc - stačí je rychle přerušovat a mezi sebou přepínat - ale je to jen iluze. Kdybychom počítač v libovolném okamžiku úplně zastavili, vždy bychom mohli zjistit, kterou úlohu zrovna vykonával a že byla právě jedna.

Přidáním dalších procesorů se sice na této teorii vůbec nic nemění, každá aritmeticko-logická jednotka každého procesoru v jednom okamžiku vykonává jednu instrukci, počítač jako celek ale opravdu pracuje na tolika úlohách, kolik má procesorů. Z pohledu roku 2020 je to všechno strašně banální. Dnes má i běžný mobil dvě, čtyři, osm i více procesorových jader a u stolních počítačů je to ještě pestřejší, tam má i jedno jádro schopnost díky zdvojení některých částí ALU vykonávat více vláken. Na přelomu století a ve století minulém byl ovšem druhý slot či druhá patice pro procesor něco mimořádného.

SCSI řadiče a periferie

Small Computer System Interface neboli skazi je přímo symbolem profi sféry druhé poloviny osmdesátých a první poloviny devadesátých let. V době, kdy běžná PC pro běžné uživtele používala malé, pomalé a obtížně škálovatelné disky ST506/ST412 nebo IDE, měly pracovní stanice a servery jednotnou sběrnici umožňující připojit až sedm (později patnáct) zařízení od disku, přes optické, magneto-optické a páskové mechaniky po tiskárny, scannery a například na platformě Mac i externí zobrazovače. Kromě pracovních stanic, víceprocesorových systémů a serverů tak v mojí sbírce najdete i SCSI řadiče a periferie.

Síťové karty (hlavně 3Com)

Rozdíl mezi pracovní stanicí a běžným domácím počítačem před třiceti lety byl i v tom, že běžný počítač neměl síťování. Nebyl k tomu ani důvod, obvykle se v domácnosti domácí počítač nacházel právě jeden. Značkové workstationy a servery samozřejmě měly nějakou síť přímo z výroby, co ale mohlo udělat síťovou stanici z každého počítače byla síťová karta. Mezi desítkami výrobců jsem si oblíbil značku 3Com, protože její karty byly obvykle poměrně dostupné a zejména široce podporované v tehdy se rozvíjejících otevřených unixových systémech.

Co profi už mám ve sbírce?

PočítačeHewlett-Packard 9000/300Sun Ultra 5Sun Blade 100SGI O2
IBM IntelliStation POWER 185Abit BP6 + 2x Celeron 500Tyan + 2x dualcore OpteronIBM NetServer LC3

Samozřejmě by sem patřily i stroje jako PowerMac G5 (Unix, dva procesory), PowerMac G4 (Unix, dva procesory) či Quadra 700 (Apple Unix) - rozhodl jsem se ale neuvádět stejné počítače na dvou místech.

SCSI
Periferie
Externí SCSI CDRW PlextorExt. SCSI Sony S-AIT Ext. SCSI DDS DAT4 Sun Ext. SCSI DDS DAT4
Interní DDS DAT4 Interní DDS DAT Interní MO Fujitsu Interní MO Fujitsu
Externí SCSI Iomega JAZ Interní SCSI Iomega JAZ Externí SCSI ZIP Interní SCSI ZIP
SCSI řadiče
Bus Značka Model Int. kon. Ext. kon. Poznámka
SA NCR 53C400A DB-25
ISA Adaptec AHA-1540CP/1542CP 50-pin + FDD micro DB-50 Německá ROM!
Z80 inside
ISA Adaptec AHA-1540CF/1542CF 50-pin + FDD Centronics-50 Z80 inside
ISA Adaptec AHA-1540CF/1542CF 50-pin + FDD Centronics-50 Z80 inside
PCI HP NetRAID-1M 68-pin VHD-68 Intel 960 inside
32 MB SDRAM DIMM
PCI Adaptec AHA-2940U2W 68-pin Ultra2-LVD/SE
50+68-pin FAST/Ultra-SE
micro DB-68
PCI Adaptec AHA-2940U2W 68-pin Ultra2-LVD/SE
50+68-pin FAST/Ultra-SE
micro DB-68
PCI Adaptec
(Compaq)
AHA-2940US1 50-pin micro DB-50 nemá ROM?
PCI Adaptec AHA-2940U2B 68-pin micro DB-68 Mac
PCI Adaptec AHA-2910C 50-pin micro DB-50 nemá boot ROM
PCI Adaptec ASC-19160 68-pin Ultra2-LVD/SE
50-pin FAST/Ultra-SE
micro DB-50
PCI ATTO ExpressPCI PSC 68+50-pin micro DB-68 Mac??
PCI Buslogic BT-946C 50-pin micro DB-50 ROM jumpery?
PCI Compaq Smart Array
3200 Controller
2x68-pin 2x VHD-68
PCI StreamLogic Hammer 68+50-pin micro DB-68 Mac??
PCI-X Acard AEC 2x 68-pin micro DB-68 na krátkém PCI
se nehlásí boot ROM
PCI-X Adaptec APD-39160 MAC 2x 68-pin + 50-pin 2x VHD-68 Mac
PCI-X Adaptec APD-39160 MAC 2x 68-pin + 50-pin 2x VHD-68 Mac
PCI-X Adaptec
(Dell)
ASC-39320A 2x68-pin 2x VHD-68
PCI-X Intel Storage RAID 68-pin VHD-68
PCIe LSI 20320IE 68-pin VHD-68