Dnes to bude spíše na téma na jaký kopec nevyrazit a kam jít místo toho. Nejvyšší hora Českého středohoří, do výše 837 metrů nad mořem (a 620 metrů nad okolní krajinou) se tyčící Milešovka je totiž pro PMR zcela a úplně ztracena. Po Ještědu to byl vždy můj nejoblíbenější kopec, v letech 2012-2015 jsem tam byl šestkrát a vždycky to šlo. Bohužel poslední z těchto návštěv byla v prosinci 2015 a za ty tři roky tam přibyly desítky mikrovlnných bubnů ve všech směrech, kterýma vás jen napadne se podívat. Výsledkem je, že vy jste slyšet daleko, vy ale slyšíte víceméně jen omylem a to na všechny vzdálenosti. Je tak občas problém ulovit i 25 kilometrů vzdálený Litvínov, ale občas se podaří i 160 kilometrů na Šumavu. To není kopec, na němž byste chtěli trávit odpoledne, to je kopec o nervy.

Nezbyde tak než sejít dolů, sednou to auta a popojet pod nedaleký Lovoš. Ani na jeho vrchol se autem standardně nedostanete (pravda, tady to jde alespoň technicky, na Milešovce to nejde prostě vůbec) a také je tam turistická chata s občerstvením, takže klidu moc neužijete - ale tak to prostě na českých kopcích chodí. Nahoru se plahočíte po úzké stezce mezi křovinami, průběžně vypouštíte duši, potíte se do spodního i svrchního prádla a nahoře vás čekají horké párky a studené pivo. Divočina úplně k ničemu.

Na Lovoši ale zatím antén není mnoho a určitě to tu bude i moc hezky vysílat, byť je o více než čtrt kilometru nižší, než Milešovka. Bohužel jsem tam dorazil už dost pozdě večer, takže jsem udělal jen tři za účelem aktivace kopce a vydal se zpět k autu na úpatí. Zařazuju si ale na seznam a rozhodně se sem ještě někdy vrátím, pravděpodobně i s CB výbavou. Na Milešovku už se ale pravděpodobně nikdy šplhat nebudu, ne kvůli rádiu.

Zařazení do série S PMR na kopec je tentokráte trochu zavádějící, protože se nejedná o pojmenovanou kótu ve smyslu mé soutěže Kopce, takže ji nelze soutěžně aktivovat, nicméně kopec to je, jsou z něj vidět celé Úvaly a pěkně se do něj zapotíte. A vysílat se z něj také dá.

Bohužel jsem 112 schodů, které vedou z paty ve výšce 286 metrů nad mořem až na vyhlídkovou plošinu v předposledním patře 31,2 metrů vysoké rozhledny, nestihl vyšlapat v době, kdy na severu poslouchal Jerry Nové Město, takže můj DX nepřekročil třícifernou hranici, ale i tak je to na takovou krtinu docela dobré. Na Děčínský sněžník jsem se dovolal za 59, opačně to bylo zrcadlo na to že jsem stál pod baterií mobilních a mikrovlnných antén a pode mnou se vinulo od nevidím do nevidím vedení vysokého napětí to není vůbec špatné.

Rozhledna nejbližší mému bydlišti, navíc otevřená i v zimě, se vstupem zdarma a ještě tam šlo za necelou hodinku v nepříliš exponovaném čase nasekat deset pěkných spojení. Poslal jsem deník jak do soutěže Zimní střelec, tak společně s pár fotkama do Přehlídky Malých Radiostanic a ještě z toho bude deník do únorového PMR Cupu. Co víc si přát?

Nevím, jestli bych měl k výstupu na tento 680 metrů nad mořskou hladinu se tyčící kopec vůbec vyzývat, je to tam totiž z hlediska pásma PMR446 bída. Co bída, bída by ještě byla dobrá, tady není nic - jen šum.

Rozhledna U Jakuba na Havlově hoře, sympatická mi zejména tím, že byla postavena ze soukromých peněz bez použití dotací, se otevřela veřejnosti v roce 2013 a já tam za pár měsíců se Sencorem 600 v jedné a Baofengem UV-200 v druhé ruce vyrazil. Neměl jsem nic domluvené, ani jsem předem nedával nikam avízo, prostě jsme si tam udělali rodinný výlet a když z toho z rádiového hlediska nic nebylo, nebral jsem to nijak špatně - ono se říká, že na jih od Tábora PMR neexistuje a těžko takové tvrzení vyvracet bez přípravy.

Vypravil jsem se tam pak ještě několikrát, jednou dokonce během soutěže Pikador, pokaždé ale po odskvelčování na všech kanálech jen prázdno. Naposledy jsem tam byl teď o dovolené a díky předchozí domluvě na Jerryho webu jsem za pětačtyřicet minut vyvolávání mvšeobecných výzev, síkjů-síkjů i algemeine anrufů udělal přesně jedno spojení v délce 38 kilometrů s Tomášem Pleše /p Chlum do lokátoru JN79JE.

Nemůže za to ani tak těch několik málo mikrovlnných antén, které najdete vyhlídkové plošině (33.3 m nad vrcholem kopce) ale spíš to, že rozhledna je na špatném místě. Nejvzdálenější běžně viditelná místa jsou zhruba ve vzdálenosti mého spojení, pak na všechny směry překáží nějaký jiný kopec. Na sever je například ve vzdálenosti 16 km citelně vyšší Javořice (837 m n. m.), která bezpečně odstíní jakýkoliv pokus do rádiově bohatších oblastí severního pohraničí.

Nedělal jsem si žádné výškopisy ani mapy pokrytí signálem, troufnu si ale říct, že kót, na které bych se běžnou PMR stanicí dovolal bude jen pár. Napadá mě třeba Boubín (zhruba směr onoho jediného realizovaného spojení, jen mnohem dál a výš) nebo Praděd (směr přesně opačný, ale opravdu vysoko) - jenže pravděpodobnost, že bych se na rozhledně vyskytoval ve chvíli, kdy někdo dává výzvy z těchto kopců se blíží nule.

Přesto se tam asi ještě někdy vypravím, není přeci herdek možné, aby to jednou nevyšlo. Rybářem jsem také byl od druhé třídy základní školy a první rybu chytil až jako plnoletý, čekat tedy umím.

S tímhle kopcem je potíž.

Je to krásná polabská krtina, jejíž borovicemi porostlý vrchol se tyčí do výše neuvěřitelných 233 metrů nad mořem, cesta ze Starého Vestce po žluté turistické stezce je pohodlná a celkem rychlá a společně s nedalekou Přerovskou a Semickou hůrou tvoří trojvrší zvané Polabské hůry. Nahoře stojí ruina kaple Povýšení svatého Kříže, postavené poprvé v roce 1714, vyhořelé po padesáti letech, posléze znovu obnovené a opět po dalších padesáti letech vyhořelé. Za rok už to bude dvě stě let, co tam rozbitě stojí.

Nahoře se najdou celkem tři místa, ze kterých to na pásmu PMR obstojně vysílá - jedno na severu, jedno na jihozápadě a další na jihovýchodě. Není problém se dovolat na Vysokou u Kutné hory nebo na Říp - na kopec s touto nadmořskou výškou to celkem ujde, při geocachingové procházce jsem to ani nečekal.

S čím je tedy potíž? S názvem. Mapy.cz nemají vrchol pro jistotu pojmenovaný, Wikipedie uvádí názvy Břístevská hůra, Vršek u Starého Vestce, Vršek u Vestce nebo Křížová hůrka. V mapě ČÚZK jsem našel označení Křížová hůra (pole v okolí pak Za Křížovou hůrou, Pod Křížovou hůrou) a Google vyštrachal i označení Břístevní hůra. Aktivace do soutěže Kopce je bez názvu v podkladu Mapy.cz proti pravidlům, jenže co jim vlastně poradit, ať tam napíšou?

Z Vysoké u Kutné Hory vysílal ještě před několika lety často na CB Vláďa Tři Dvory. Vždycky ale říkal, že PMR stanici s sebou nevozí, protože se tam na tomhle pásmu vysílat nedá - rušení z mikrovlnných vysílačů prý jakýkoliv pokus o spojení maří. Já se na Vysokou vypravil letos dvakrát - jednou v únoru na kole, podruhé dnes - a musím konstatovat, že vysílat se tam rozhodně dá.

Autem jsem z Lysé dojel až pod kopec a pak pěšky vyfuněl v zamračeném a studeném počasí něco málo přes kilometr až na vrchol. Ten má nadmořskou výšku 471 metrů nad mořem, je pokrytý smíšeným lesíkem a nachází se na něm či v jeho těsné blízkosti několik objektů: přímo v nejvyšším bodě kopce je zřícenina letohrádku Belvedér a kaple svatého Jana Křtitele, třicet kroků od ní na sever je betonová zeměměřičská věž z meziválečného období a zhruba dvakrát tak daleko na severovýchod a jihozápad jsou dvě kovové konstrukce pokryté anténami nejen mobilních operátorů. Na tak malou plochu celkem husto.

Vysílat se dá z východního a západního okraje lesíka, podle toho, kde je vaše protistanice. Znamená to trochu pobíhání, ale v praxi to není až takový problém - ze západu jsem dělal Prahu, Krušné hory a Podblanicko, z východu Orlické hory, Českomoravskou vysočinu a Chvaletice. Jak to dnes šlo se můžete podívat v mém deníku, na kopec této výšky a dnešní deštivé počasí to nebylo vůbec špatné. Vrchol jsem úspěšně aktivoval do čtvrtého ročníku PMR Kopců a myslím, že jsem na něm nebyl naposledy.

Císařský kámen je dřevěná rozhledna úplně bez jakéhokoliv zdroje rušivého elektromagnetického rušení. Nečekal jsem od ní zázraky, ostatně leží mezi Libercem a Jabloncem, takže je směrem do Čech kryta Ještedem a celým masivem okolo něj. Nicméně i na krtinu mezi mohykány něco sem tam zaletí, zvláště východozápadní směr je krásně funkční - na jedné straně jsem slyšel Orlické hory, na druhé straně Krušné. První jmenovaná lokalita vyšla oboustranně, na druhé bohužel neměli tak citlivé uši - já je bral slušně.

 Myslím, že by stálo za to na Císařský kámen vyrazit s CB stanicí, pro tohle pásmo tu vidím velký potenciál a dost možná, že to někdy (třeba během ÉBH) i zkusím.